Jdi na obsah Jdi na menu
 


Řecko a Řím

11. 2. 2010
• dlouho před vznikem starověkého Řecka a Říma se rozvíjela kultura na území Mezopotámie • jsou dochovány pouze zlomky, které však svědší o vysoké úrovni - Sumerové, kteří pronikli ve 4.tisíciletí př.n.l. používali klínové písmo vytlačené do hliněných destiček (+kalendář s 12měs) - nejstarší památkou sumerské literatury je " Epos o Gilgamešovi" (dobrodružství sumerského vládce při pouti za nesmrtelností, část tohoto eposu přešla do Starého zákona – O vzniku světa, O potopě světa • epos – hrdinská báseň, zachycuje určitý časový úsek, má hlavní děj a mnoho dějů vedlejších, první eposy vznikaly už v pradávných dobách lidské civilizace a vycházely z mytologie starověkých národů = eposy hrdinské, heroitické či bohatýrské • antická kultura je kultura starého Řecka a Římské říše. Její význam sahá až do dnešní doby • neexistuje psaná literatura, pouze ústní lid. slovesnost, báje • dělí se na 3 velké období: archaické, attické, helénské období archaické • od nejstarších dob do 6. st.př.n.l.(předsokratovské) • vyvinula se epika a lyrika • epika: nejstarší dochovanou památkou bylo dílo slepého básníka Homéra "Ilias" a "Odyssea" (8.st.př.n.l.) / Ilias: popisuje boje Řeků s Trójany, které způsobil Paris, únosem krásné Heleny spartskému králi Menelaovi. Bitva trvala 10 let - Řekové vyhráli lstí - uryli se v dřevěném koni, Trójané ho vtáhli do města a Řekové je pobili a Tróju vyplenili a zapálili. Odyssea: při plavbě na rodný ostrov bloudí Odysseus na moři i se svou družinou. Zastaví na ostrově Kyklopů. Jeden z nich, Polyfemos, je chtěl zahubit, a tak ho Odysseus opil a vypíchl mu oko. Jelikož se představil jako „Nikdo“, Kyklop neví, kdo mu to udělal. Odysseus uteče i se svojí družinou pomocí ovcí, na které se pověsili. Nakonec se dostane na svůj ostrov, kde na něj čeká jeho žena Pénelopé. = znaky homérského eposu: široký epický popis, četné básnické přívlastky, mytologický názor na svět, bohové zlidštěni, hl.postavy-hrdinové, bohatý děj, veršovaná skladba • lyrika: elegická -píseň s doprovodem píšťaly, vážná skladba, nejen žalozpěv monodická –sólový zpěv, doprovod lyry (ostrov Lesbos-básnířka Sapfó) sborová- souvislost s náboženstvím, na oslavu žijících milostná píseň, pijácká- k pobavení epigram - původně oslavný verš, nápis na hrobě, pak satiricky útočná báseň bajka- vyjadřuje lidovou moudrost, nejčastěji hl.post. zvířata, která jsou přidány lids. vlastnosti období attické • 5. – 4. st. př. n. l. • vrchol řecké otrokářské demokracie, rozkvět Athén • řecké drama: z dřevěného pódia umístěného pod přírodním svahem se vyvinula nezastřešená divadla - pro tisíce diváků, stupňovitá - skládaly se z Hlediště/ Orchéstra/Skellé/Jeviště- vyvinulo se z obřadních her( oslava boha Dionýsa a bohyně Démétér), nejdříve jeden herec a chór, pak 2-3 herci(muži) a) tragédie: • existence chóru, čerpá z mytologie jednota času, děje a místa, spojení mluveného slova, zpěvu a tance Aischylos –zavedl druhého herce a vytvořil dialog * Oresteia ( Agamemmon zabit svou ženou a jejím milencem, který se chce zmocnit vlády. Oresteia pomstí svého otce - zabije matku i jejího milence, avšak propadá výčitkám svědomí) Sofoklés – zavedl 3 - herce- větší rozmanitost děje * Antigona, * Král Oidipus Euripidés : - uvedl do her otroky, všímal si nedostatků athénské demokracie - pokud nedovedl najít cestu ze zápletky, unikl zásahem bohů do děje * Médea * Elektra b) komedie : • rozvinula se až o půl stolů později než tragédie • veselohra, nevázaný žert, zesměšnění jevů života, šťastný konec Aristofanes - * Jezdci * Mír * Žáby ( vysmívá se Euripidově tvorbě) c) próza: filosofická: Platón - tvůrce dialogu, víra ve věčné ideje( krása, láska), žák Sokrata * Faidros * Symposion * Obrana Sokratova Aristoteles – žák Platóna, vychovatel Alexandra Velikého * Poetika (spisy, zásady slovesného umění) * Rétorika (řečnictví) historická: Herodotos * Dějiny řečnictví: Demokritos: (politické řeči) Období helénistické • 4. - 1.st.př.n.l • toto období je charakteristické úpadkem Řecka a nástupem Říma • cílem je zobrazit ideál člověka ( fyzicky i psychicky) • řečtina se stává jazykem vzdělanců, ale výrazová slovesnost děl svědčí o lit. úpadku • růst exaktních věd( fyzika, matematika) • centrum říše= Alexandrie – psali kosmopolitně ( zájem o celý svět) • od 3. st. př. n. l. – 5. st. n. l. • začátek v době, kdy řecká lit. má za sebou vrcholné období • latinská, většinou nepůvodní ( vliv řecké a etruské lit.) • uměleckého vrcholu dosáhla koncem 1. st.př.n.l. Období archaické • 3. st.př.n.l. • přepracovali první řecké komedie a tragedie. Navázali na tradici řecké komedie a přidali některé domácí prvky Titus Maccius Plautus - autor komedií, příběhy z denního života, čerpal ze životů obyčejných lidí(milenci, otroci) - jeho komedie inspirovaly Moliéra ke komedii Lakomec - dochovalo se 21 her - dějištěm byla řecká města, postavy řecká jména, předlohy řecké, pouze živ.prostředí římské * Komedie o hrnci ( o lakomci, * Vychloubačný voják, * Komedie o strašidle Vrcholné období – zlatý věk • st. př.n. – poč. n.l. • období římského písemnictví • první místo zaujímá poezie lyrika: Publius Vergilius Maro - snažil se o obrodu říms.impéria , největší římský básník, lyrik a epik * Zpěvy pastýřské a Zpěvy rolnické ( důraz na práci a život na venkově) Publius Ovidius Naso – vyhnán ze země, návrat nebyl povolen * Žalozpěvy - vliv na evropskou lit( př.Boccaccio,Shakespeare, Goethe) * Umění milovat * Proměny *Kalendář * Listy milostné ( soubor 21 fiktivních milost. dopisů, které píšou mýtické hrdinky svým mužům a milencům řečnictví: Marcus Tullius Cicero - řečník a politik - jeho jazyk byl pokládán za vzorový ( ciceronská latina) - rétorické a politické spisy: * O státě * O zákonech - také mravní : * O povinnostech paměti ( memoáry): Julius Gaius Caesar – vojevůdce, politik „ Veni, vidi, vici“ = „Přišel jsem, viděl jsem, zvítězil jsem“ * Zápisky o válce galské * Zápisky o válce občanské Stříbrný věk- doba postklasická • st. n. l. ( literatura doby císařské) • roku 476 zánik západořímské říše= nastává období označované jako středověk( západ= Řím-latina , východ=Byzancie – řečtina) filozofie: Seneca * O duševním klidu historie: Publius Cornelius Tacitus * Letopisy epigramy: Marcus Valerias Martialis – napsal 15 knih
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář